Čistec hlíznatý. První sezóna, první sklizeň

Čistec hlíznatý patří v tuzemských zahrádkách k Popelkám – a my po první sezóně, kdy ho pěstujeme, říkáme, že je to škoda. Rostlina, která má původ na Dálném východě (v Japonsku jí říkají choro-gi), je totiž v tuzemských podmínkách skoro bezúdržbová, mrazuvzdorná a navíc, dává jedlé hlízky známé jako japonský či čínský artyčok. Tvarem hlízky připomínají ulity měkkýšů.

Na jaře jsme zveřejnili, jak jsme původní dvě sazenice rozmnožili na cca dvacítku rostlin. V podzimním reportu se ohlédneme za první celou čistcovou sezónou.

Pěstování? Internet tvrdí, že čistci hlíznatému vyhovuje slunce…

… nám ale prospíval lépe na stanovišti, kde byl v polostínu (odpolední stín). Nať byla vyšší a bohatší, bohatší byla i sklizeň hlízek. Z každé hlízky vyrostl dost se rozvětvující keřík, čistec hlíznatý je tak možné využít i jako půdokryvnou trvalku. Zkusili jsme i osluněné stanoviště, výsledky byly o poznání horší. Pokud tedy máte v zahradě nějaké nevyužité místo třeba pod stromy, doporučuji čistec vysadit tam. Trsy až 70 cm vysoké jsou atraktivní i na pohled, květy ale v našich podmínkách rostliny nenasazují.

Zálivka? Hnojení? Čistec nepotřebuje ani jedno, půda by ale měla být dostatečně kyprá a humózní. Respektive v letošním létě, který byl bohatý na srážky, nepotřeboval. Je tedy možné, že v dobách velkého sucha záhon s čistcem zálivku uvítá.

Jestli je třeba čistec okopávat? Ne. Než ale rostliny vyrostou tak 15 cm, je dobré udržovat záhon bez plevele. Jakmile se čistec rozroste, odpadá i tato péče, čistec každou rostlinnou konkurenci spolehlivě zadusí.

Ještě možná upozorníme, že mladé rostliny čistce mají rádi jedni z nejopovrhovanějších vetřelců našich zahrad – ano, řeč je o slimácích, resp. plzácích španělských. Na ně pozor. 😉

Kdy čistec hlíznatý sklízet? Jakmile odumře nať, je správný čas

I na vcelku odborných webech jsem se dočetl, že hlízky je možné sklízet za tři až čtyři týdny po zasazení. Asi lze, ale sklidíte ty samé hlízy, které jste dali do země. Správný čas na sklizeň totiž nastává až s podzimem – na konci října nebo na začátku listopadu, když odumře nadzemní část rostlin. V tu dobu opatrně podrýpněte rostliny a oberte hlízy, které přes léto vytvořily. Pod jednou rostlinou jich může být i kolem stovky, záleží na jejich velikosti. Největší mají kolem šesti až osmi centimetrů na délku.

Co určitě doporučuji, je sklidit jen část hlíz – tolik, kolik jich tak do dvou tří týdnů spotřebujete. Hlízky čistce obsahují hodně vody a poměrně rychle sesychají, co nesmíte, to vyhodíte. Ze stejného důvodu je dobré nechávat v zemi i hlízy pro pěstování v další sezóně. Jsou mrazuvzdorné a na jaře vyrazí. A rašící rostliny můžete bez problémů na jaře rozsadit. Hlízky můžete samozřejmě do jara skladovat někde ve sklepě ve vlhkém písku, podle mě to ale nedává smysl, pod zemí jim bude líp.

Prima je také to, že pokud dostanete na hlízky chuť třeba v lednu a nebude zamrznuto, můžete si je vykopat a pochutnat si – v tomhle jsou podobné topinamburům.

Co se sklizenými hlízami? Výborné jsou syrové, dušené… i smažené

Syrové chutí připomínají čerstvě vylouskané (neusušené) lískové oříšky, jsou docela křehké a mají hodně vody. Mně jejich chuť trošku připomíná méně sladkou mrkev, oproti mrkvi se ale hlízky čistce o mnoho líp koušou. 😉 Syrové hlízy doporučuji pokrájet do salátů, hodí se do zeleninových, luštěninových i dalších.

Hlízky čistce se dají i vařit dusit, obojím ale trochu ztratí na chuti, ostatně jako všechna vařená zelenina. Doporučuje se také naložit je do sladkokyselého nálevu – to máme doma ještě před sebou. V Japonsku jsou hlízky čistce součástí pokrmu Osechi, který se připravuje na oslavu japonského nového roku.

Obecná rada – hlízky čistce využijete ve všech receptech, kde běžně využíváte květák, mrkev, chřest, topinambury. Nejlepší jsou ale podle nás opravdu syrové. A pozor, hlízky se neloupou, potřebují ale důkladně umýt, nejlépe jemným kartáčkem – v zákrutech zůstává jemná hlína, někdy je třeba čistit hlízku po hlízce.

Konečný verdikt? Za nás čistec hlíznatý do zahrady a kuchyně patří

Minimálně už pro jednoduchost jeho pěstování, možnost sklízení i v zimě a zdravotní účinky. Čistec čistí plíce, upravuje cukrovku, snižuje cholesterol a trávení. A když si v létě natrháte a usušíte nať, získáte základ pro čaj, který posílí organismus při chřipkách a v dobách zotavování se z nemocí.

Příprava nálevu? Zalijte dvě čajové lžičky sušené nati 1/4 litrem vody, nechte 10 minut vyluhovat a pijte dvakrát až třikrát denně.