Liliovník tulipánokvětý. Strom jako z pohádky

Liliovník. Tulipánovník. Někdy také, podle tvaru listů, lyriovník. Liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera) má mezi zahradníky několik jmen – a pověst rarity mezi okrasnými stromy. I nás si získal na první pohled. Netradiční tvar listů, žlutozelené květy připomínající květy tulipánu, osobitý habitus celkově – věděli jsme, že na zahradě pod horou liliovník musíme mít.

Odkud liliovník pochází a jak se dostal do našich zemí?

Domovinou této výrazné dřeviny je Severní Amerika, kde roste volně v přírodě a její dřevo se zpracovává na nábytek, obkladové desky či výrobu varhan. Američané jsou na nápadný strom náležitě hrdí, liliovník je národním stromem Indiany, Kentucky a Tennessee.

V Evropě se liliovník objevil v polovině 17. století, na našem území byl poprvé vysazen v polovině století devatenáctého. Nejstarší liliovníky tulipánokvěté najdete u zámku Poříčí (vysazen přibližně v roce 1854) nebo v zahradě zámku v Hluboké nad Vltavou (1865).

Tulipánovník je „strom trpělivých“: Prvních květů se dočkáme za 10-15 let

Tulipánovníky jsou stromy dlouhověké. V Severní Americe se dožívají až 400 let, kolik to bude u nás v Předboři, to se ani nepokouším hádat. My ho máme na zahradě od letoška (2021). Pokud poroste dobře, měl by za několik desítek (možná i stovek) let dosáhnout výšky 40 m, na šířku by jeho koruna měla mít mezi 10-15 metry.

Já se ho v této podobě zcela jistě nedočkám, liliovníky rostou velmi pomalu. Tří metrů dosáhnou obvykle po 10 letech, přes 15 m se dostanou často až po půl století. I s nádhernými květy připomínající tulipány a lilie si dává na čas. Květy, které se otvírají v červnu a červenci, nasazuje nejdříve v deseti letech věku. My máme metrový, počítám, že poprvé vykvete za sedm let. Květy jsou nádherné nejen na pohled, získají si vás i opojnou vůní.

Jak liliovník pěstovat?

Na pěstování je liliovník poměrně nenáročný, prospívá v kypré a na živiny bohaté půdě. Strom dobře snáší nízké teploty, je mrazuvzdorný do -30°C. V létě liliovník uvítá slunečné stanoviště, v polostínu roste o poznání hůř, ve stínu vůbec. Na škůdce ani choroby prakticky netrpí.

Jsem zvědavý, jak si liliovník v zahradě pod horou povede letos. Třeba se utrhne a ukáže, jak kvete. Ale to je asi jen mé těžko splnitelné přání.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *