Arménská okurka. První zkušenosti s pěstováním

Říká se jí arménská okurka, názvů má ale více. Okurkový meloun, hadí okurka, yard long okurka – to je jen pár z nich. Botanicky nejde přitom o okurku jako takovou, ale o kultivar melounu cukrového (Cucumis melo var. flexuosus), který nabízí de facto dva druhy zeleniny na jedné rostlině – když totiž její plody sklidíte mladé, chutnají okurkově. Nechte je dozrát a mají chuť melounu.

Zní to hodně zajímavě, že? V Česku není pěstování arménských okurek příliš časté, my sami ji máme v zahradě pod horou letos poprvé. Tedy poprvé, vyseli jsme ji už loni, ale semena se nakonec ukázala být semeny okurky nakládačky – omyl u prodejce. Letos už jsme sehnali semínka správná a arménská okurka nám začíná nasazovat první plody. A to je ten správný čas, abych zrekapituloval první měsíce pěstování této zajímavé zeleniny.

Hodně tepla, hodně vody, hodně živin. Arménské okurky potřebují všeho hodně. Stejně jako ostatní cukrové melouny

V zahradě pod horou Choustník pěstujeme ovoce a zeleninu v nadmořské cca 480 m. n. m. – jsme v údolí, kde všechny druhy teplomilné zeleniny výborně rostou i mimo skleník. Rajčata, ačokča, papriky, vodní melouny, patizony… Vše stihne vyrůst i dozrát.

S cukrovým melounem zkušenost zatím nemáme, arménskou okurku jsme pro letošek proto dali raději do skleníku. Udělali jsme nejspíše dobře, chladné noci v červnu snášela ne úplně dobře i tam. Ale popořadě.

Výsev a předpěstování arménských okurek

Semínka jsme dali do malých sadbovačů v půlce dubna, klíčila poměrně dlouho. Lístky se objevily za dva týdny, další dva týdny rostliny prakticky zůstaly stát ve stádiu děložních listů. Byly v teple, vody měly dost, ale stejně nerostly.

Přesadili jsme tedy arménské okurky do skleníku, přihnojili granulovaným hnojem a čekali, co se stane. Za dalších čtrnáct dnů se arménské okurky odměnily dvěma pravými listy. Okurky hadovky, které máme vedle nich zatím vyrostly o metr a začaly kvést.

Skok v růstu začal s velmi teplými nocemi. Teprve pak začaly arménské okurky růst jak o závod. Ve skleníku máme dvě sazenice, které rostou vertikálně na staré kari síti. Arménská okurka se nechá pěstovat i volně na zemi, ve skleníku by to ale bylo dost nepraktické. A když leží plody na zemi, mají tendenci se kroutit. A my okurkové melouny radši rovné a dlouhé. 😉

Jak vypadají naše arménské okurky ve druhé polovině července?

Vytvořily až dva metry dlouhé šlahouny, nechali jsme jen několik nejsilnějších, slabé odnože jsme zastřihli. Už dva týdny nasazují květy – ale květy samčí, které netvoří plody. Teprve 21. července jsme našli první tři květy samičí s plody. Pokud se na rostlinách udrží, budeme moci do dvou týdnů sklízet první plody.

Většinu přitom asi sklidíme ve velikosti do 30 cm, kdy chutnají okurkově. Několik jich necháme dorůst do velikosti 75 – 90 cm. To už jsou chuťově nejpodobnější cukrovým melounům.

Co podle mě arménské okurky nejvíce potřebují?

Ještě jednou zopakuji, co už bylo řečeno výše – potřebují hlavně teplo v noci, hodně vody (půda nesmí vyschnout) a hodně živin (jednou týdně přihnojujeme granulovaným hnojem). Důležité je zbavit rostliny slabých výhonů, aby dostatečně nasazovala nové plody. A potřebují také vaši trpělivost, hlavně na začátku, kdy malé rostlinky rostou jen velmi pomalu.

Další report? Hned po sklizni prvních plodů. 😉

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.