Lišejníky na ovocných stromech, to je téma, které budí emoce – přinejmenším v zahrádkářské komunitě. Jedni říkají, že lišejníky stromům nijak nevadí. Podle druhých kvůli lišejníkům stromy špatně prospívají, mají malé přírůstky a lišejníky, které některé „odborné“ zahradnické weby dokonce označují za parazitické organismy, proniknou jejich borkou a způsobí usychání větví… a mnoho dalšího.
Pravda je ale taková, že lišejník sám o sobě ovocný strom nijak nepoškozuje. Ani na něm neparazituje, nebere mi výživu, na kůře je prostě jen přisedlý, potravu získává nikoli ze stromu, ale ze slunce. Organismus, který je podivuhodným spojením houby a řasy, získává energii pro svůj růst z fotosyntézy. Potřeba slunečního svitu je důvodem, proč lišejníky často najdeme na starých a usychajících větvích – ty jsou už z principu málo olistěné, a k tělu lišejníku se dostane více slunce.
Tady možná vznikla ona záměna příčiny a následku, která říká, že lišejníky stojí za stárnutím a usycháním větví. Kůra starých stromů je také křehká, popraskaná a nerovná. Lišejník má opět mnohem větší šanci na uchycení. Platí tedy – na starém, nemocném nebo usychajícím stromě se lišejníky uchytí mnohem snáze než na mladém a zdravém. Sám lišejník ale stárnutí a umírání ovocného stromu nezpůsobuje. Nemá jak.
Je tedy v pořádku nechat porůst ovocný strom lišejníky?
Ano i ne. V okamžiku, kdy lišejníky pokryjí větve a kmen ve větší ploše, může začít ovocný strom skutečně strádat. Lišejníky potřebují k růstu vodu – a určitě si všichni dokážeme představit, jak vypadá kůra stromu, která je pod velkým koláčem lišejníku prakticky neustále vlhká. Je náchylnější pronikání houbových a bakteriálních onemocnění. A to problém samozřejmě je.
Může se také stát, že se velká plocha lišejníků stane domovem různých škůdců, kterým lišejník poskytne ochranu. Na druhou stranu, ochranu tu najde i užitečný hmyz, kterého se určitě zbavovat nechceme.
Jak bojujeme s lišejníky my v zahradě pod horou?
Nebojujeme, dáváme jim volnost – a ještě se nestalo, že by některý z našich ovocných stromů zahubily. Pravdou ale je, že nijak závratné přemnožení lišejníků jsme u nás nikdy nezaznamenali. Pokud by nastalo, asi bychom zakročili nějakou tradiční cestou – odstraněním lišejníků kartáčem a ošetřením vápenným mlékem. To vše nejlépe na podzim.