Nikdy bych si o sobě nemyslel, že budu několikrát denně sledovat předpověď počasí. Poslední dva tři roky to dělám. Hlavně tedy na jaře, v březnu a dubnu. Důvod? Jarní mrazy, které v posledních pěti letech škodí často ještě i na začátku května. A které už dávno nejsou mrazy (pouze) přízemními.
Loni jsme kvůli nim přišli o jablka, třešně a švestky, předloni o velkou část jahod. A už ani nevím, kdy jsme naposledy sklidili vlašské ořechy – ty spolehlivě zničí poslední mráz snad každý rok.
Letos sleduji předpověď počasí ještě pečlivěji
Poprvé jsem totiž vysadil sadbu do skleníku. Květák, raná kapusta, kedlubny – ty jsme dosud vysazovali na začátku května na venkovní záhony, letos jsme je dali do skleníku. Jednak aby byly dřív, jednak, aby nezabíraly místo venku. Než půjdou do skleníku rajčata, okurky a arménské okurky (boží druh cukrového melounu, o kterém napíšu někdy příště víc), budou košťáloviny sklizené.
Zpátky ke sledování počasí. Duben je letos vysloveně aprílový. Ve dne bývá docela teplo, v noci klesá teplota až 3 stupně pod nulu. Malé sazeničky mají co dělat, aby to ustály. Ve dne se sice skleník vyhřeje, do rána ale vychladne… a právě ráno jsou mrazíky nejhorší.
Nouzové vytápění do skleníku? Stačí svíčky a květník
Ochránit sadbu ve studeném skleníku v době přízemních mrazíků jde různými způsoby. Někdo rostliny zakrývá netkanou textilií, což ale není úplně snadné, pokud už mají třeba 10 cm na výšku – polámat je nechce určitě nikdo. Další zahrádkáři nedají dopustit na petrolejku. Večer ji zapálí, ráno zhasnou. Někdo ještě další přitápí rostlinkám propanbutanovou lahví.
Ve vyšších polohách se určitě hodí použít elektrické vytápění s termostatem, který udrží teplotu v rozmezí, které určitě. Jen je třeba mít k dispozici elektrický proud.
Já pro těch pár dnů jarních mrazů, které teď byly, zvolil řešení, které mi přijde jako nejsnazší, přitom až překvapivě efektivní. Ze dvou velkých hřbitovních svící, kusů cihel a páleného květníku jsem udělal „topení“, které teplotu ve skleníku udrželo nad nulou, i když venku spadla teplota k minus čtyřem. Pomalu hořící svíce (vydrží hořet až 3 dny) vyrobí teplo, to se akumuluje do květníku a pak se pomalu uvolňuje.
Dají se použít i pouze svíčky bez květníku, není to ale tak efektivní kvůli tomu, že teplo má tendenci stoupat hned vzhůru – pod střechou je pak studený skleník vyhřátý, u země je sazeničkám zima.
Co vy, používáte něco podobného? Napište mi do komentářů. Jsem zvědavý.