Slunečnice? U nás ji na zahradě najdete ještě v prosinci

Ještě před dvěma lety jsme slunečnice pěstovali způsobem, kterým se obvykle pěstují. V dubnu jsme vyseli semínka do úrodné a kypré zeminy, protože velké rostliny potřebují hodně živin. Přes léto jsme slunečnice pravidelně zavlažovali a radovali se, když se jejich žluté hlavy otáčely za sluníčkem. Na podzim jsme „koláče“ plné zdravých semínek sklidili. Semínka jsme pak v zimě dávali ptákům do krmítek.

Klasický způsob jsme ale opustili a slunečnice pěstujeme jinak. Až do času sklizně děláme všechno jako dřív, změnili jsme pouze poslední krok – slunečnice už nesklízíme, necháváme je stát na místě, kde celou sezónu rostly.

Důvod? Posledních několik let jsme při pěstování slunečnic bojovali s ptáky. Ti dělali na podzim na zrající hlavy slunečnic doslova nálety. Zkoušeli jsme semínka chránit pytli ze síťoviny, nemělo to ale skoro žádný efekt. A plašit ptáky, když ta semínka stejně budou za dva tři měsíce jejich? To už mi nedávalo smysl vůbec.

Nakonec jsme se rozhodli, že necháme slunečnice nechávat stát na zahradě i přes zimu. Esteticky to sice není nic krásného, ale příroda vždycky krásná není – často bývá místo krásy účelná. Účelné se ukázalo být i naše rozhodnutí, od konce října a prvních mrazíků se na slunečnice slétají sýkorky a další ptáci, kteří si semínka vyklovou takříkajíc u zdroje.

A když už není klovat co? Uschlé stvoly a hlavy bez semínek skončí na kompostu. A my zajedeme koupit deset kilo slunečnice a vytáhneme krmítka.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *