V našich klimatických podmínkách jsme tak nějak zvyklí, že stromy, keře a květiny obecně kvetou na jaře a v létě (méně už na podzim) a zima je obdobím, kdy zahrada odpočívá. Jenže i v tomhle ohledu existují výjimky.
Jasmín nahokvětý, kalina bodnantská, vilín viržinský a jeho „sourozenec“ vilín prostřední… Všechny tyto keře mají společné jedno – kvetou v zimě, na sněhu, za mrazů.
U nás v zahradě pod horou máme zatím jediného zástupce v zimě kvetoucích keřů – v roce 2021 jsme vysadili malý vilín prostřední (Hamamelis × intermedia), který je křížencem vilínu japonského (Hamamelis japonica) a vilínu měkkého (Hamamelis mollis). V přírodě se tedy přirozeně nevyskytuje.
Žluté třásně květů ukáže vilín už v únoru. Mráz nemráz, sníh nesníh
Vilín je ozdobou každé zahrady, ale dlouho trvá, než se jí stane. S ročními přírůstky do 20 cm není totiž žádný rychlík a dospělost (v jeho případě tedy výšky kolem tří metrů) dosáhne přibližně za 10 – 15 let. Náš dvouletý vilín patří zatím mezi „předškoláky“, květy má ale už i tak. Květy má vilín hodně zajímavé. Plně rozkvetlé mají podobu chomáče žlutých třásní, když se počasí zkazí, dokáže zatáhnout okvětní lístky doslova do kuličky.
Mít vilín v zahradě je v tuzemsku v posledních letech skoro až móda. Ono není se co divit – žluté třásně květů na holých větvích v únoru až březnu, to je prostě něco, co vypadá úžasně. Navíc, pěstovat vilín prostřední není nic složitého. Když mu dáte lehce kyselou kyprou půdu s dostatkem organické hmoty, bude spokojený.
Umístění? Svědčí mu sluníčko, snese toulavý stín, polostín už mu ale nemusí dělat dobře. Nepříliš dobře snáší vilín prostřední sucho a letní úpal, mohu potvrdit, že horkém v létě po každé zálivce skoro až povyskočí. Na druhou stranu, v zimě, pokud stojí ve vlhku, vilín trpí taky.
Už při sázení myslete na to, že malý vilín bude jednou velký. Řez a střih totiž vysloveně nemá rád
My máme vilín ve stráni na místě, kde má sluníčko skoro celý den, v létě i v zimě. Tvoří horní konec volného živého plochu, který jednou bude zakrývat klenbu zapuštěného sklepa. Vedle něj jsou ibišky a motýlí keře, další keře asi ještě přidáme. Když mluvíme o volném živém plotu, myslíme opravdu volný, tedy takový, kde nemají hlavní slovo střih a nůžky (kromě motýlího keře, tedy). Jestli totiž vilín prostřední něco vysloveně nesnáší, je to střih – starší dřevo tohoto keře se totiž dost špatně hojí.
To je také důvod, proč se nedaří množit vilíny řízkováním. I když se jim pokusíte pomoci stimulantem, kořínky v naprosté většině případů nepustí.
Náš tip: Vilín prostřední sice roste pomalu, ale jako dospělý má na výšku i šířku kolem tří metrů. Na to, že jednou bude potřebovat prostor, myslete už když mu v zahradě hledáte vhodné místo. Dospělý vilín totiž kromě už zmíněného nesnáší přesazování.