V zahradě pod horou pěstujeme hodně rostlin, které dávají jedlé hlízy. Topinambury (Helianthus tuberosus), čistec hlíznatý (Stachys sieboldii), šáchor jedlý (Cyperus esculentus), též zvaný zemní mandle nebo tygří ořechy.
K nim jsme letos poprvé povíjnici batátovou (Ipomoea batatas), ze které se, jak už jméno napovídá, sklízejí batáty – sladké brambory. Na zkoušku jsme dali jednu sazenici, kterou jsme koupili někde na cestách v tuzemsku – ve kterém zahradnictví to bylo, jsem už zapomněl.
Povíjnice je krásná na oko a na podzim dá úrodu sladkých brambor
Povíjnici jsme zasadili do kypré, lehké a na živiny bohaté zeminy po sklizeném česneku, za necelý měsíc, co je v zemi, vyrostla o metr na délku. Jestli bude sklizeň? Uvidíme na podzim, dám určitě vědět. Pod každou rostlinou by se mělo urodit 6 – 12 hlíz. Alespoň podle blogů, které jsem pročetl v češtině i angličtině. Jestli to tak bude, netuším, my zahradníci jsme tak trochu jako rybáři – taky rádi přeháníme. 😉
Povíjnice batátová je užitečná (dává jídlo) i krásná zároveň – její bohatě olistěné poléhavé lodyhy dorůstají délky až 3 metrů, snadno tak zakryjí i větší plochu. Přitom má povíjnice tendenci pouštět vždy po cca půl metru (co jsem si všiml) z lodyh kořínky. Jestli to něčemu vadí? Popravdě, zatím mě nenapadá čemu, nechávám rostliny růst podle svého.
Co batáty potřebují asi nejvíc? Hodně sluníčka a nejlépe celý den. V polostínu neprospívají, vadí jim i přemokřená půda. V ní často trpí houbou Fusarium batatis, která ničí listy a lodyhy a znehodnocuje i hlízy. Na jiné choroby a škůdce batáty netrpí, z vlastní zkušenosti můžu říct, že povíjnici nenavštěvují ani slimáci.
Kde sehnat batáty pro výsadbu? Klidně je kupte v supermarketu, ale…
… ale nezapomeňte je před výsadbou pár dnů máčet. Podobně jako brambory se hlízy batátů po sklizni ošetřují proti klíčení, namáčení tuto ochranu odstraní. Pro desítky sazenic přitom stačí pár hlíz – každou z nich můžete před výsadbou rozřezat na několik kusů, na kterých bude rašící očko. Řeznou plochu ošetřete dřevěným uhlím.
Při výsadbě pozor na to, jak hluboko batáty dáte. Potřebují nejméně 20 cm pod zem, při růstu pak pravidelné přihrnování. Pokud zasadíte rostlinu s kořenovým balem, zasaďte ji i trošku hlouběji než rostla v květníku.
Batáty jsou vysloveně teplomilným druhem, v tuzemských podmínkách mohou rostliny ven až po zmrzlých. Do záhonu je proto vysaďte tak, aby rostlinky vylezly až po půlce května. Nebo, a to plánujeme my, předpěstujte si je doma v květináči. Rostliny budou mít náskok, vyšší bude i úroda. Tu začnete sklízet, jakmile rostlinách uschnou listy. To se stane obvykle na konci září nebo v říjnu.
Sladké brambory v kuchyni? Chutnají všude tam, kde chutnají brambory klasické
Jako vegetarián mám batáty v oblibě. Výborné jsou v bramborovo-batátové kaši (půl na půl), kterou hezky obarví, rád je zapékám (s čímkoli). Chutnají i dětem, ale nutno říct, že naše děti jsou na vegetariánskou kuchyni hodně navyklé, byť maso jim neodpíráme. Skvělá je krémová polévka z batátů nebo batátové hranolky… fantazii se meze nekladou.
Na rozdíl od brambor neobsahují batáty jedovatý solanin. Co ale obsahují, je kyanogenní glykosidy, které mohou způsobit zdravotní problémy, pokud batáty konzumujete syrové. S tepelnou úpravou je ale spolehlivě zničíte. A teprve s tepelnou úpravou batáty také dostávají svoji nezaměnitelnou nasládlou chuť.