Plánujeme: Co budeme letos pěstovat v užitkové zahradě?

Konec ledna je pro zahradnice a zahradníky časem, kdy vytvářejí zahradnický plán pro novou sezónu. U nás to není jinak, i když my jsme trochu dál – jasný plán máme od konce sezóny loňské. Co budeme letos pěstovat?

Po několika letech pěstování už víme, co nám v Předboři prospívá i čemu se u nás nedaří. Do kategorie „neroste to“ patří třeba kopr, který vyroste několik centimetrů… a zčerná. Jestli ho vysejeme do suché země nebo do vlhčí, do řádků nebo nahusto, dopadne to vždycky stejně.

Problém bývá i s cibulí, kterou nám s oblibou napadá květilka cibulová. S tou ale umíme bojovat bez chemie, cibuli budeme pěstovat dál – nedáváme sazečku, cibuli pěstujeme ze semene. Otec, který na naší zahradě pěstoval zeleninu dlouhých čtyřicet let, měl špatnou zkušenost ještě s kořenovou petrželí, tu proto ani nezkoušíme.

Co letos na zahradě pod horou určitě nebude chybět? Tykve

Zamilovali jsme si dýně – jsou skvělé na polévky, na hranolky, pečené, výborná je dýňová kaše, placky, rizoto… bez dýní si zahradu už neumíme představit. Poslední dýni z loňské sezóny jsme snědli v půlce ledna, každoročně sklidíme kolem 20 kusů o váze cca 3-5 kg. Plánujeme pěstovat tyto dýně:

Tykev Amoro F1

Raná odrůda typu Hokkaido tvoří kompaktní keřík s přibližně dvoumetrovými výhony, dáme ji tedy na záhon, kolem kterého nechceme často sekat trávu. Bujně rostoucí dýně a bujně rostoucí trávník, to nejde totiž dost dobře dohromady.

Přes svoji kompaktnost Amoro plodí bohatě, plody mají přibližně 1 kilogram a dočkáte se jich po 90 dnech.

Podle mě ideální hokkaido na jeden oběd. Fajn je i to, že Amoro F1 má výbornou skladovatelnost, vydrží velmi dlouho.

Tykev Blue Hubbard

V tuzemsku ne příliš rozšířený šedomodrý kultivar s výrazným žebrováním a plody o hmotnosti až 8 kg. Má silnou a pevnou slupku, díky níž vydrží při skladování velmi dlouho. Sám jsem zvědavý, jestli nám zůstanou použitelné třeba až do března. Rád bych. Tykev Blue Hubbard zraje přibližně 100 dnů, dužina je klasicky oranžová a vhodná na všechny druhy přípravy.

Tykve typu „hubbard“ jsou mimořádně oblíbené v severní Americe, v tuzemsku je jejich pěstování zatím okrajovou záležitostí. Pokusíme se to v zahradě pod horou alespoň trošku změnit.

Další tykvovité

Poprvé chceme zkusit obří tykev (kultivar Atlantic Giant F1), která v příhodných podmínkách dorůstá průměru až 1 m a hmotnosti 150-250 kg. Chceme ji na Halloweena, jsem zvědavý, jestli doroste slibovaných rozměrů. Z cuket jsme letos sáhli po kultivaru Eight Ball F1, který je zajímavý netradičním kulatým tvarem plodů, které jsou perfektní na plnění. Poprvé budeme mít také arménskou okurku, která patří mezi cukrové melouny. Nezralá chutná jako okurka, čím je zralejší, tím je sladší. I v našich podmínkách by měla bohatě plodit.

Na zahradě nám porostou i dva druhy ačokči

O té „běžné“ už jsme psali, loni rostla a plodila nadmíru dobře. Letos chceme vypěstovat i ačokču gigantickou, která ale mnohem hůř klíčí, klíčivost je prý padesátiprocentní.

Máme sedm semen, tři sazenice by nám určitě stačily. Od běžné ačokči se gigantická liší velikostí plodů, které dorůstají až do sklizňové velikosti 15 cm. Z malé ačokči jsme sklidili cca 150 plodům u gigantické to asi bude méně.

Moc se na ni těšíme, co jsem našel fotografie na webu, rostlina s plody vypadá mimořádně už na pohled.

Co dalšího budeme určitě pěstovat?

Jeden záhon určitě věnujeme zemním mandlím, z dalších rostlin, které „plodí“ pod zemí, máme na zahradě čistec hlíznatý (Stachys affinis) a slunečnici topinambur (Helianthus tuberosus). Oba druhy jsou mrazuvzdorné, oba mají široké využití v kuchyni. Někdy později oběma věnujeme samostatný článek.

Do „standardní výbavy“ naší zeleninové zahrady patří už léta také novozélandský špenát (Tetragonia expansa), pěstujeme křen selský, pór letní, cibuli, česnek, samozřejmě rajčata a okurky hadovky. Papriky dáváme kozí rohy, jiné nám moc nejdou. Průběžně sejeme ředkvičky a různé listové saláty.

Letos vysejeme poprvé pastinák, kořenová petržel v obchodech je docela drahá. Každý rok pěstujeme kadeřávek a růžičkovou kapustu – ty sklízíme dlouho do zimy, ještě teď v lednu. Kedlubny dáváme jen rané. Zapomenout nesmím ani na hrášek, bez něj by užitková zahrada byla poloviční.

Co pěstovat naopak už nebudeme?

Červenou řepu – nenašli jsme pro ni dostatek využití v kuchyni. Mrkev – té dáváme jen pár řádků „do polévky“, na uskladnění se nevyplatí. Nepěstujeme ani zelí či hlávkovou kapustu, vždycky nám je sežerou housenky.