Jak jsme vybírali správné kaki do české zahrady
… a proč u nás nakonec (po)roste Nikita Gift… Kaki. Tomel. Strom, který ještě před pár lety působil spíš jako botanický výstřelek než něco, co by člověk sázel na obyčejné zahradě, zvlášť v nadmořským výškách 400 metrů nad mořem a výš. Jenže, jak se pozvolna rok rok od roku otepluje a teplomilné rostliny a zvířena se stěhují z jižních krajů i k nám, začíná být středem zájmu i kaki. Asi i proto, že v obchodech stojí každý plod i ke dvacetikoruně a jeden strom těchto plodů dokáže v dospělosti unést i několik stovek.
Už dávno tak otázka nestojí, jestli kaki zasadit, ale jaké. Velké, oranžové plody z obchodu vypadají lákavě, jenže většina podobně plodících odrůd je (stále) stavěná na úplně jiné zimy, než jaké jsou ty naše. Holomrazy, vlhko, vítr a únor, který, byť má jen z měsíců nejméně dnů, se táhne nekonečně dlouho. Stromek kaki, který v katalogu zvládá –15 °C a je původem z Itálie či Španělska, se u nás snadno odporoučí už při první nepovedené zimě.
Dvojnásob to platí pro vyšší polohy, které v případě tomelu v Česku zahrnují vše nad úrodné nížiny jižní Moravy nebo třeba Polabí – i naši zahradu pod horou u Choustníka v nadmořské výšce cca 450 metrů nad mořem. Tady je třeba vhodné kaki pečlivě vybírat, pokud člověk nechce jen experiment na pár let, ale strom s budoucností, který je mrazuvzdorný i v podobných podmínkách. Po načtení mnoha diskuzí a dlouhém hledání informací jsme začali stále častěji narážet na jedno jméno: Nikita Gift. A právě pro toto kaki jsme se nakonec rozhodli.
Info o odrůdě: Odrůda Diospyros x hybrida ´Nikita’s Gift´ vzniklý křížením různých druhů tomelů, vyšlechtěný už v 70. letech ve Nikitinské botanické zahradě na Ukrajině. Plody této odrůdy jsou střední velikosti (cca 80–120 g) a v plné zralosti mají oranžovo-červenou barvu. Mrazuvzdornost Nikity je uváděna kolem –24 °C, což je v podmínkách Česka velmi solidní hranice a právě jeden z důvodů, proč jsme si ji vybrali. Nikita Gift patří mezi rané a relativně spolehlivě plodící hybridy. Plody obvykle dozrávají od poloviny října, takže sklizeň bývá dostatečně pozdní na to, aby se strom vyhnul jarním mrazíkům při kvetení a zároveň stačil zakořenit během léta. Plody bývají aromatické a dobře sladké, u hybridů této linie je často popisováno, že po dozrání ztrácí svíravost, zejména když se nechají krátce dozrát doma po sklizni − tedy ideálně uloženy při pokojové teplotě, aby změkly a plná chuť se rozvinula. Co se stromu samotného týká, v dobrém stanovišti roste relativně středně, dospělá výška bývá kolem 4–5 m, takže to není drobeček ani gigant. A protože je samosprašná, nezáleží na tom, zda máte vedle další kaki.
Nikitskaja bordovaya je hybrid – tedy kompromis, tentokrát ale v tom dobrém slova smyslu. Má odolnost po americkém tomelu, chuť a velikost plodů po tom asijském. Je to tedy strom, který má zvládat mrazy kolem –24 °C, a přitom dávat poměrně velké a chutné plody, kvůli kterým má vůbec cenu kaki pěstovat. A to navíc v množství, které dává smysl.
Důležité pro nás bylo i to, že plodí bez opylovače. Jeden strom, jedno místo, reálná šance na úrodu – to je filozofie, která nám sedí. Samozřejmě, ani Nikita Gift není „kouzelná“. Pořád platí, že kaki potřebuje slunce, závětří a hlavně dostatečnou ochranu v zimě – žádné mrazové kotliny, žádné velké holomrazy, a to hlavně v prvních letech růstu. Výběr místa byl u nás skoro stejně důležitý jako výběr odrůdy. Jižní strana, trochu krytí, propustná půda. Zatím máme tříletý stromek, který nás vyšel na dva tisíce korun, v květináči v chladné místnosti, na jaře půjde ven – místo ještě dolaďujeme.
Kdybychom se rozhodovali znovu, šli bychom stejnou cestou a vybrali opět ukrajinský hybrid Nikitskaja bordovaya. Ne proto, že Nikita Gift je „nejlepší kaki na světě“, ale proto, že je to kaki, které dává smysl v české zahradě. Ne jako rarita, ale jako strom, který má šanci tu s námi být dlouho.