Taky pamatujete časy, kdy se dýně pěstovaly výhradně proto, aby se na podzim zavařily coby falešný „ananas“? Výsledek nebyl sice nic moc, ale (my) Husákovy děti jsme před rokem 1989 pravý ananas znaly jen výjimečně a neměly jsme s čím srovnávat.
Dnes se pěstují dýně pro mnoho účelů – ty oranžové a kulaté pro dlabání halloweenských ozdob, hokkaido na polévku, svoje opodstatnění mají dýně máslové a muškátové, ti z nás, kdo mají soutěžního ducha, pěstují dýně gigantické – čím jsou větší, tím lépe.
Jsou ale také dýně, které pěstujeme (my v zahradě pod horou rozhodně) na uskladnění – ono mít přes zimu na vaření třeba metrák dýní, to není úplně k zahození. Dýně v kuchyni, to je velké potěšení na talíři. Dýňová polévka, dýňové pyré, dýňové hranolky, dýňové rizoto… určitě toho sami vymyslíte dost a dost.
Kdy dýně sklízet, aby vydržely přes zimu co nejdéle?
Sklizeň dýní obvykle přichází koncem září a v říjnu, kdy dýně dosáhnou plné zralosti. Správné načasování sklizně je klíčové, protože příliš brzká sklizeň může vést k tomu, že dýně nebudou dostatečně vyzrálé a nebudou mít plnou chuť, zatímco příliš pozdní sklizeň může způsobit, že plody začnou hnít. A pokud ne hned hnít, dost se zkrátí jejich trvanlivost i při správném skladování. Stejně jako se to děje u každého přezrálého kusu ovoce nebo zeleniny.
Je třeba také uvést, že sklizeň musí proběhnout před prvním mrazem, protože mráz může dýně poškodit. Ideální čas na sklizeň je slunečný suchý den.
Kdy sklízet už víme, jak ale poznat, že jsou dýně zralé?
Existuje několik znaků, které vám pomohou poznat, že jsou dýně připravené ke sklizni:
Barva plodu: Zralá dýně má sytou a jednotnou barvu, která odpovídá jejímu druhu. Například oranžová dýně Hokkaido by měla být jasně oranžová, zatímco muškátová dýně bude mít hnědo-oranžový odstín.
Slupka: Zralá dýně má tvrdou a pevnou slupku, kterou nelze snadno proříznout nehtem.
Stopka: Pokud začíná vysychat a dřevnatět, znamená to, že dýně dosáhla plné zralosti. Stopku každopádně nikdy neodřezávejte příliš blízko plodu, protože to může vést k zahnívání dužiny. Nechte na dýni alespoň 5–10 cm dlouhou část stopky.
Zvuk: Můžete také vyzkoušet „klepací test“ – lehce zaklepejte na dýni. Zralá dýně by měla vydávat dutý zvuk.
A jak dýně uskladnit, aby vydržely co nejdéle?
Správné uskladnění dýní je klíčové pro jejich dlouhou trvanlivost. Pokud postupujete správně, dýně vám mohou vydržet i několik měsíců. V našem případě se tak stává ale jen výjimečně – dýně jsou naše oblíbená surovina na přípravu sladkých i slaných jídel a nikdy jich není dost.
Tip první – dýně pořádně očistěte: Po sklizni dýně opatrně očistěte od hlíny a nečistot. Nepoužívejte vodu, raději suchý hadřík nebo kartáček. Pokud chcete dýni ochránit před plísněmi, můžete ji lehce otřít roztokem vody a octa (v poměru 10:1).
Tip druhý – nechte dýně „dozrát“: Po sklizni nechte dýně několik dní (5-10) na suchém a teplém místě (ideálně kolem 20–25 °C). Tento proces umožní, aby jejich kůra ještě více zesílila a vytvořila přirozenou ochranu proti plísním a hnilobě.
Tip třetí – správné uskladnění: Dýně by měly být skladovány na chladném, suchém a dobře větraném místě. Ideální teplota pro skladování je mezi 10–15 °C. Nevhodné jsou sklepy s vysokou vlhkostí, protože ta může způsobit plísně a rychlejší rozklad. Důležité je, aby se dýně vzájemně nedotýkaly – můžete je uložit na dřevěné nebo plastové rošty nebo mezi ně položit papír či slámu.
Dobrou dýňovou chuť!