V zahradě pod horou vaříme sirupy z toho, co právě kvete – pampelišky, akát, černý bez i smrkové výhonky. Nejsou to pravé medy a rozhodně nenahrazují včelí med, který má své jedinečné účinky. Ale do čaje nebo na lžičku pro radost? Velká mňamka.
Říkáme jim „medy bez včel“ – vyrábíme je čistě pro chuť, vůni a potěšení… a jak už bylo zmíněno – skoro výhradně do čaje. A když ne do čaje, tak na lívance, do jogurtu, na kaši, nebo prostě jen tak na lžičku, když potřebujete trochu radosti.
Jaký „med“ zkusit? A čím se liší?
Pampeliškový med
Zlatavý sirup s lehce karamelovou chutí, asi největší klasika mezi „medy bez včel“. Dělala ho už naše babička, dělala ho naše máma, děláme ho i my. Vše začíná sběrem „žlutých sluníček“, tedy květů pampelišek. Sbírejte pouze plně otevřené květy za suchého počasí. Vyhněte se okolí silnic a podobných míst, pampeliškových luk je ve všude habaděj.
Výroba pampeliškového medu je jednoduchá, potřebujete jen žluté květy pampelišek, voda, citron a cukr – množství ingrediencí a postup najdete níž. Pampeliškový med je chuťově výrazný a hodí se na lívance, do jogurtu i na doslazení čaje. V těchto případech parádně nahradí třeba javorový sirup.
Akátový med
Tento sirup má (pro nás) jemnou, květinovou chuť bez výrazné kyselosti nebo trpkosti, a nepřebíjí chuť čaje ani jiných jídel. V porovnáním s pampeliškových sirupem je jemnější. Květy akátu sbírejte brzy dopoledne, když jsou čerstvě rozkvetlé a silně voní – čím líp tohle člověk vychytá, tím příjemnější a akátovější vůni výsledný med bude mít. Po poledni mohou květy vadnout a ztrácet aroma.
Pozor na trny – akát jich má spoustu a jsou dost pichlavé. Ještě jedno pozor – až na květy je akát celý jedovatý, při přípravě medu použijte jen květy, vyhoďte i větvičky, na kterých květenství jsou. Akát kvete na přelomu května a června, ale když květy příliš namoknou, je s nimi konec.
Smrkový med
Tohle je extraliga mezi „medy bez včel“ Svěží, pryskyřičný a citrusově laděný sirup, který je tím slinější, čím víc výhonků přidáte. Smrkový med máme moc rádi, má osobitý lesní šmrnc a není tak sladký jako ostatní. Hodí se jak do čaje, tak třeba i do marinády nebo na pečenou zeleninu.překvapí každého. Sbírejte jasně zelené, měkké výhonky na přelomu dubna a května, ideálně ráno, kdy jsou ještě šťavnaté a ne zavadlé. Nesbírejte celé vrcholky z jedné větve – strom by se tím zbytečně oslabil.
Bezový med
Voňavý a jemný sirup z květů černého bezu je klasikou nejen pro přípravu osvěžujících letních limonád – skvělý je stejně jako ostatní medy nemedy do čaje, na lívance, do jogurtu, ovesných vloček. Sbírejte plně rozkvetlé, krémově bílé květenství nejlépe dopoledne, za suchého a slunečného dne, navlhlá květenství po dešti totiž rychle plesniví a nevoní tak silně. Květy určitě neomývejte – přijdete tím o velkou část vůně, kterou (asi) nese pyl. Aroma černého bezu je nezaměnitelné – poznáte ho mezi tisíci. Nám sirup z černého bezu připomíná pampeliškový, ale je o dost výraznější a voňavější.
Recept: „med bez včel“ krok za krokem
Ať už vaříte z pampelišek, smrkových výhonků nebo bezu, základní recept je vždy podobný. Není potřeba nic složitého – jen kvalitní suroviny, trocha času a trpělivosti.
Co budete potřebovat:
- cca 5 litrů květů nebo výhonků
- 2 litry vody
- 2 citrony (ideálně bio, nebo dobře omyté)
- 2 kg cukru
Postup:
- Květy nebo výhonky zalijte vodou, přidejte nakrájené citrony a vařte zhruba 20 minut.
- Odstavte z ohně a nechte louhovat 24 hodin – klidně pod pokličkou nebo utěrkou.
- Druhý den přeceďte přes plátýnko nebo jemné sítko, přidejte cukr a pomalu vařte.
- Sbírejte pěnu a občas vyzkoušejte hustotu – třeba malou lžičku sirupu na studený talířek. Pokud se neteče a „drží tvar“, je hotovo.
- Nalijte do čistých sklenic, uzavřete a otočte víčkem dolů alespoň na 5 minut.
Jak skladovat?
Sirupy uchovávejte na chladném a tmavém místě – vydrží bez problémů i rok, pokud víčka dobře drží. Po otevření ale patří do lednice a spotřebujte je do několika týdnů. Neobsahují žádné konzervanty – jen cukr a vůni přírody.
Sirupy nejsou včelí med, i když jim med říkáme – mají ale své kouzlo
Na rozdíl od pravého včelího medu tyto sirupy neobsahují pyl, enzymy ani antibakteriální látky. Vznikají jednoduše: vyluhováním květů nebo výhonků ve vodě, následným přidáním cukru a někdy i citronu. Jsou to prostě voňavé domácí pochoutky, které vám přinesou kousek jara i v zimě. A to je na nich to nejdůležitější. A jejich chuť samozřejmě.
A co vy? Vaříte doma „medy bez včel“?
Pochlubte se, co se právě vaří u vás! Máte nějaký rodinný recept? Přidáváte bylinky? Kombinujete? Budeme moc rádi, když se podělíte v komentářích nebo nám napíšete.