Na chalupě v Předboři, když je příhodný den, začínají létat včely už konce února – nelétají přitom zdaleka, soused nad námi je včelař. V březnu je to pak u nás hotová včelí samoobsluha. Stačilo přitom málo – začít pěstovat medonosné keře a květiny, které dají včelám a čmelákům potravu v době, kdy se příroda teprve začíná probouzet.
Co pěstovat pro včely v únoru, březnu a dubnu?
Každodenní dobrý oběd můžete včelkám v zahradě přichystat už v únoru, kdy se první včely vydávají z úlů za potravou. Stačí mít v zahradě lísku obecnou. My ji pěstujeme snad už jen kvůli včelám, oříšky nám každý rok odnesou veverky. Ale vidět (a hlavně slyšet), jak užitečná je líska brzy na jaře včelám, to je k nezaplacení. Lísky máme dvě, obě jsou vysoké kolem čtyř metrů, přibližně stejně mají i na šířku. Za slunečných dnů snad nenajdete jehnědu, na které by nebyla včela.
Stále ještě v únoru rozkvétá i vilín prostřední – i jeho řasnaté žluté květy jsou pro včely doslova magnetem. Zatím máme přibližně metr vysoký keř, vilíny rostou pomalu, roční přírůstek je do třiceti centimetrů.
Po obědě svačinka? I tu včely ze sousedova úlu v naší zahradě najdou. Na konci února vykvétají první čemeřice a sněženky, v trávě nám „nadivoko“ rostou stovky krokusů. Na nich se včely střídají s čmeláky, kteří přilétají i ve dnech, kdy je včelám zima. Když odkvetou krokusy, začínají se otvírat tulipány a v trávě (opět „nadivoko“) se objevují modřence a jeden koniklec (ano, jeden, další tři se nám nějak „ztratily“).
Ještě později nasadí květy medvědí česnek a kosatce. Letos přidáme do včelího menu další jarní květiny. Zasadíme talovín, některou z dymnivek a plicník. Že i drobná změna přináší velké výsledky, to platí v tomhle případě dvojnásob. A jestli nemáte v blízkosti včelaře a úly? K vašim jarním květinách a kvetoucím keřům si najdou cestu včely samotářky. A když jim navíc postavíte domeček, nastěhují se k vám nastálo.
A co až jaro skončí? Včelám a dalšímu hmyzu necháváme bez sekání poměrně velký kus horní zahrady, kde po letech začínají opět růst druhy rostlin, které v pravidelně sekaném trávníku nemají šanci. Ale o tom zase někdy příště.