Na zahradničení je úžasné to, že člověk můžeme každý rok zkusit něco úplně jiného. My takhle „hledáme“ už roky ty nejoptimálnější odrůdy rajčat, testujeme, jestli je lepší pěstovat cibuli ze semínka nebo ze sazečky, a každý rok také vysadíme nebo zasejeme minimálně jeden či dva zeleninové druhy, který jsme v zahradě pod horou ještě neměli.
Loni (jaro 2023) jsme takhle zaseli lopuch kořenový (Arctium lappa var. sativa), což je kultivar lopuchu velkého. Na rozdíl od něj má ale dlouhé a silné kořeny, které se používají při přípravě pokrmů podobně jako třeba černý kořen.
Pěstování je prakticky bezúdržbové , koncem dubna jsme semínka vyseli do záhonu vyhnojeného vyzrálým vermikompostem. Zryli jsme ho poměrně na hluboko, aby měly kořeny lopuchu kam růst (podobně jsme to udělali s černým kořenem), semena jsme dali po cca třech kusech do hnízd vzdálených 30×30 cm.
Tím péče o lopuch prakticky skončila – v přírodě se o něj také nikdo nijak zvlášť nestará. Když rostliny udělaly pár lístků, nechali jsme růst jen tu nejsilnější, pravidelně jsme zalévali, záhon byl v takovém lepším polostínu (spíš čtvrtstínu).
Kořenový lopuch rostl docela bujně, jde vzhledově o docela atraktivní rostlinu. Na podzim s prvními mrazíky odešly listy, záhon ze zdál být prázdný. Sklizeň kořenů, která může probíhat od pozdního podzimu do jara, jsme nechali právě až na jaro, když lopuch začal nasazovat nové listy. Bohužel, kořeny byly dlouhé sice cca 20-25 cm, byly ale tenké (ani ne půl centimetru max), tudíž kuchyňsky prakticky nevyužitelné.
Možná jsme někde udělali chybu, ale těžko říct kde, lopuch patří k nejméně náročným druhům zeleniny obecně. Letos už mu šanci ale nedáme. Zabere moc místa, raději zkusíme opět něco nového. Další loňskou novinku, už zmíněný černý kořen, naopak vysejeme určitě – jeho kořeny sklízíme ještě teď a jsou parádní.