Zahradní vermikompostér. Jak a kde ho na zahradě mít?

Ač se podle diskuzí na internetu může zdát, že je vermikompostování „velkým tématem“ posledních několika let, není tomu tak. Například my jsme měli boxy s kalifornskými žížalami na zahradě už před třiceti lety. Celoročně.

Poslední rok jsme se po mnohaleté přestávce k vermikompostování vrátili. Zvolili jsme malý „bytový“ vermikompostér, který nám ale z mnoha důvodů nevyhovoval. A protože chalupu a u ní velkou zahradu máme jen pár kilometrů od domku ve městě, rozhodl jsem se, že se vrátíme k chovu kalifornských žížal ve venkovním kompostu. Přes zimu jsme je měli ještě ve špajzce za komínem, s prvním větším oteplením na konci března začalo velké stěhování.

Od bytového se zahradní vermikompostér téměř v ničem neliší. Pár rozdílů tu ale je

Jako vermikompostér jsem použil plechové boxy bez dna. Mají tvar čtverce s délkou strany dva metry, hluboké jsou cca 50 cm. To není na celoroční vermikompostér mnoho, lepší je výška alespoň 70-75 cm – takto vysoký kompost v zimě nepromrzne. My tento drobný „nedostatek“ řešíme tak, že dokud jsou ranní mrazy, necháváme kompost s žížalami zakrytý starými matracemi. Na zimu ho pak zakryjeme balíky slámy.

Zahradní vermikompostér se od vermikomspotéru bytového v ničem podstatném neliší. I tady potřebujete kalifornské žížaly pravidelně zásobovat rostlinnými zbytky z kuchyně. I tady jim můžete přilepšovat sedlinou z kávy. Navíc ale v zahradním kompostéru zpracujete i objemnější odpad. Posečená tráva, shrabané listí, hnůj od králíků… to všechno kalifornské žížaly bez problémů přetvoří ve vermikompost.

Jediné, na co je třeba dát pozor – přidávejte pouze odpad, který už prošel „zahořením“. Tedy například v případě posečené trávy prošel už první fází rozkladu, při kterém vzniká teplota až 80° Celsia. A to je teplota, kterou nemají kalifornské žížaly šanci přežít. Ostatně, stejně jako libovolné jiné žížaly. Můj tip: Nechte čerstvě posečenou trávu nechat dva týdny odpočinout vedle vermikomspotéru a až pak ji dát žížalám na zpracování.

Časté otázky a odpovědi:

  • Zahradní vermikompostér se dnem nebo bez dna? Vždycky bez dna. Pokud uděláte dno, nebude odtékat voda, která se při rozkládání organických zbytků uvolňuje a žížaly se utopí. A pokud se bojíte, že vám žížaly spodem někam utečou. Neutečou. Drží se vždy na místě, kde mají potravu.
  • Jak oddělím hotový vermikompost od žížal? Dejte potravu na jedno místo ve vermikompostéru (třeba do roku), žížaly se tam postupně stáhnou. Poté žížaly umístěte mimo kompostér, vyjměte kompost… a žížaly vraťte zpátky. Pokud uděláte vše správně, bude vám vermikompostér sloužit jako perpetuum mobile.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.