Je to každý podzim stejné – pořád je hezky, najednou padne jeden den teplota k nule a všechna teplomilná zelenina se odebere do věčných lovišť. Hlavně tedy rajčata, kterých na rostlinách ve sklenících i na záhonech zůstává zelených (nezralých) často i ne právě malé množství.
Jak rajská jablíčka přejdou mrazem, už jim nic nepomůže a nezbývá, než je hodit na kompost. Co děláme my, aby k tomu nedošlo? Sledujeme počasí, abychom viděli, kdy má přijít teplotní skok směrem dolů, a všechna nezralá rajčata otrháme s dostatečným předstihem.
Co děláme s nezralými rajčaty pak?
Už několik let necháváme zelená rajčata úspěšně dozrát ve špajzu. Dáme je v jedné či dvou vrstvách do papírové krabice (nebo dřevěné lísky, podle toho, co je právě po ruce), přidáme dvě tři zralá jablka, přikryjeme (třeba) kartonovým papírem a dáme vše do špajzu na místo, kde není moc světlo. Nezralá rajčata postupně dozrají, loni jsme (protože jsme na ně zapomněli) sklízeli čerstvě uzrálá a krásně vybarvená rajčata ještě před Vánocemi.
Jak toto zrání funguje? Princip je ten, že zralá jablka uvolňují etylén, který urychluje zrání ovoce a zeleniny obecně. A právě tento jablečný etylén pomáhá dozrát i rajčatům, která nám neuzrála ve skleníku.
Kdy přesně dozrají ve špajzu první rajčata? Popravdě, moc si to teď neuvědomuji, ale myslím, že tak týden nebo deset dnů jim obvykle stačí. Je přitom třeba mrknout na dozrávající plody aspoň jednou týdně, protože některá z rajčat se rozhodnou, že nebudou dozrávat, ale hnít. 😉
Dají se zelená rajčata využít v kuchyni i v nezralém stavu?
Ano, dají se smažit, prima jsou kvašená, z doby dětství si pamatuji, že je máma nakládala jako okurky… ve všech případech v nich ale zůstávají jedovaté látky solanin a tomatin, kterými se rajská jablíčka chrání proti škůdcům, kteří si na nezralých plodech chtějí pochutnat.
Osobně nám prostě zpracovávat a jíst nezralé slabě jedovaté plody rajčat nedává smysl. Nechat je dozrát ve špajzu je prostě mnohem lepší způsob.