V jednom z loňských článků jsme si postěžovali, že pěstování cibule v zahradě pod horou už není takové jako dřív. Cibule sama by rostla, ale poslední roky ji ničí květilka cibulová. Resp. ničí ji její larvy, které dokážou zlikvidovat i poměrně velký záhon cibule během pár dnů. Jak se začne kroutit a padat nať (ne u cibule, která je už zralá na sklizeň), je většinou už pozdě na záchranu.
My jako řešení zkusili poslední dvě sezóny pěstovat cibuli z výsevu
Dává to vcelku smysl. V době největších náletů květilky jsou listy cibule z výsevu ještě malé a květilka jim nevěnuje pozornost. Druhá strana mince? Cibule velmi dlouho klíčí – někdy trvá i měsíc, než se objeví první „nitky“, které navíc snadno přehlédnete v plevelu, pokud neudržujete záhon perfektně čistý.
My sejeme cibuli do jamek vždy po několika semínkách, vyrůst necháme vždy jen nejsilnější rostlinu. Jamky si označíme klacíky, protože měsíc je fakt dlouhá doba na to, aby si člověk přesně pamatoval, kde přesně je cibule zasetá. Pěstovat cibuli z výsevu je náročné na čas, na přípravu záhonu a na péči o malé rostlinky.
Letos jsme se vrátili k sazečce
Je to hlavně díky tomu, že jsme vyseli mrkev do hrůbků – a na jejich svahy jsme vysadili sazečku (viz obrázek). Cibule a mrkev se navzájem chrání před škůdci – aroma mrkve cibuli před květilkou, silice cibule mrkev před pochmurnatkou. Je ale potřeba, aby byly obě plodiny navzájem co nejblíže – mít je na sousedících záhonech nepomůže, to už jsme vyzkoušeli.
Jsme hodně zvědaví, jak letos naše cibule dopadne. Pokud dobře, bude to velké květilkové vítězství a velká úspora času a práce. Vysázet 150 cibulek sazečky je práce na chvilku a péče o sazečku v prvních týdnech je také diametrálně jiná než péče o cibuli po výsevu. Je totiž prakticky nulová.