Ačokča. Náš nejoblíbenější recept

Ačokča. V Česku se jí říká paprikookurka, o žádného křížence ale nejde. Cyclanthera pedata je druh liány z čeledi tykvovitých a pochází z jižní Ameriky, kde byla jednou z kulturních rostlin legendárních Inků. Dnes se pěstuje prakticky po celém světě, svědčí jí (pochází z vysokohorských údolí And) skvěle i klima střední Evropy.

Ačokča z naší zahrady. Z archivu autora.

Tři sazenice ačokči nám dají i tisíce plodů za sezónu

My na ačokču nedáme posledních několik let dopustit. Na jaře ze semínek, která připomínají kousek kůry, předpěstujeme sazenice, po zmrzlých je dáme ven a už jen přihnojujeme a zaléváme. Dáváme tři rostliny, ze kterých až do prvních mrazíků sklidíme kolem dvou až tří tisíc plodů, které mají čerstvé příjemnou paprikookurkovou chuť.

Ani letos (2023) to není jinak. V chladném jaru se nám sazenice ačokči trochu vytáhly a první týdny vypadaly dost neduživě i venku. Pak se začalo oteplovat a stalo se to, co každý rok – ačokča nasadila sprint a brzy vytvořila hustý porost (ačokča se nevyštipuje a výhony dorůstají délky až 5 metrů), kde od přibližně třetího červencového týdne sklízíme obden desítky plodů.

A zatímco minulý týden (25. srpna) jsme definitivně zlikvidovali plesnivé okurky, ačokča je stále při síle – plíseň u nás nechytla zatím nikdy žádnou, žádné přirozené nepřátele u nás nemá. Ačokča je prostě rostlina, kterou každý zahradník musí milovat.

My máme ačokču nejraději zapečenou se sýrovou směsí

A milovat ji musí i každý, kdo má rád dobré jídlo. Malé ačokči jsou chuťově výborné syrové, když si je jen tak utrhnete na zahradě. Spolehlivě nahradí papriky v leču. Výborné jsou naložené ve sladkokyselém nálevu. A doslova famózní jsou zapečené v troubě – plněné směsí podle chuti, nálady a… třeba i peněženky.

Zapečená ačokča? Nejprve plody rozkrojte a vydlabejte. Z archivu autora.
A takto vypadá výsledek. Ačokča zapečená se sýrovou směsí. Z archivu autora.

My plněnou ačokču děláme v létě minimálně jednou týdně – a to výhradně ve vegetariánském provedení. Do půlených a vydlabaných plodů dáváme směs sýrů (čedar, eidam, niva), do které přidáme utřený česnek a koření (pepř, sůl, italské bylinky dle chuti). Plněné ačokči pak vyskládáme na pekáč a zapečeme přibližně dvacet minut při cca 180 stupních. Podáváme s vařenými brambory, rané necháváme i se slupkou.

Nevegetariání mohou samozřejmě zvolit i náplň z mletého masa, v době houbařské sezóny se nabízí použití hub… každý si může ačokči naplnit a zapéct tak, jak má rád. Zkuste to také. Pěstování je snadné, chuť skvělá a výnosnost doslova neuvěřitelná.

Naše tipy

Pro zapékání vybírejte spíše větší plody (6-8 cm), tedy například ačokči, které už mají zralá (černá semena) a přehlédli jste je dříve v hustém porostu. S většími plody se také lépe pracuje a vejde se do nich více směsi.

Naopak, malé ačokči (maximálně do 5 cm) jsou ideální na nakládání do sladkokyselého nálevu nebo na kvašení (pickles). Při těchto způsobech zpracování ještě doporučujeme plody propíchat na několika místech, aby se nálev dostal i dovnitř.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *