Kdouloň patří k nejstarším kulturně pěstovaným rostlinám. Jako ovocný strom je známá 4 000 let – a to není málo. Doma je v Malé Asii a na Kavkaze, postupně se vydala do Evropy i dál – dnes ji hojně pěstují ve Španělsku a Portugalsku. Jeden kdoulový strom roste od roku 2017 také v Předboři. Kdoule sklízíme na zahradě pod horou.
Kdouloni stačí málo. Plodnost je přitom skoro neuvěřitelná
Dali jsme ji na „dolní zahradu“, kterou máme pod domem. Vůbec jsme neřešili nutnost „teplého stanoviště“ (kdouloň prospívá ve stejných podmínkách jako broskvoň nebo meruňka), neřešili jsme ani fakt, že kdouloň může dorůst výšky až 7 metrů, neřešili jsme ani to, že koření mělce a její kořeny by se měly na zimu chránit mulčem před mrazem. Jen jsme prostě stromek zasadili do zeminy bohaté na živiny a čekali, co udělá.
A on udělal – první rok nás přerostl. V roce druhém nasadil první plody. Od třetího roku sklízíme pravidelně kolem 25 kg kdoulí. Ze stromu, který řezem udržuji v „dosahové výšce“ s korunou mající v průměru lehce přes metr.
Z naší kdouloně sklidíme cca 25 kg plodů. Z půlky je zpracujeme, z půlky rozdáme. A co mám zpětnou vazbu, vracet je nechce nikdo. Právě naopak.
Květy krásné jako kdoule má jen málokterý ovocný strom
Na jaře má kdouloň nádherné květy, které připomínají květy šípkové růže (však také patří do čeledi růžovitých), na podzim dává aromatické plody, které vypadají trochu jako jablka a trochu jako hrušky. Mají ale plstnatou slupku a nezaměnitelnou a výraznou vůni. Tas uskladněním kdoulí nabírá na intenzitě – i proto je naše babičky dávaly je do skříní s oblečením.
Kdoule dozrávají poměrně pozdě, na přelomu října a listopadu. Zralost se pozná podle žlutého vybarvení a intenzivní vůně, zralé kdoule také rády padají na zem. U nás do trávníku, pokud ale máte tvrdší podklad, vyplatí se dát pod strom na podzim měkčí „dopadovou plochu“, kdoule se nenatlučou a vydrží déle.
Kdoule v receptech
Syrovou kdouli nemůžu úplně doporučit, se sebezapřením pozřít jde, žádný gurmánský zážitek ale nečekejte. A teď vážněji. Kdoule jsou nejlepší tepelně zpracované, fantastická je kdoulová marmeláda. Věděli jste, že v Portugalsku se kdoulím říká marmelo? Je zřejmé, jak vzniklo slovo marmeláda… Výborné jsou plody kdouloně i jako kompot, prima jsou kdoulové křížaly. Někde se můžete dočíst, že je kdoule jedovatá. Ne, jedovatá není.
Moje tipy pro pěstování kdouloně
- Kdoule nesnášejí vápnité půdy, trpí na nich chlorózou (poznáte ji podle žloutnutí listů).
- Řez a střih? Udržujte řezem kdouloň v přiměřené velikosti, prosvětlujte korunu. Co nedělejte – nezastřihávejte mladé výhony. Na nich kdouloň nasazuje květy a plody.