Pokud pěstujete brambory, s hrůbkováním máte docela určitě zkušenost. Klíčící brambory se v brázdách postupně přihrnují, až vzniknou typické vyvýšené řádky – hrůbky. Pěstování v hrůbcích ale na zahradě využijete i v případě jiných plodin. Na hrůbcích můžete s úspěchem pěstovat jahody, kukuřici, rajčata, plodovou zeleninu… Prakticky cokoli.
Největší užitek z hrůbkování ale získáte při pěstování kořenové zeleniny. Pokud totiž máte na zahradě těžší nebo kamenitou půdu, není její pěstování úplně nejradostnější, pokud tuto půdu nezpracujete minimálně na hloubku rýče. V opačném případě mrkev a petržel plodí málo, kořeny jsou slabé a krátké, často také rozdvojené nebo jinak deformované.
Pojďte letos zkusit výsev mrkve na náš způsob
Ani v případě hrůbkování se samozřejmě nevyhnete důkladné přípravě záhonu spočívající v pečlivém odplevelení – mrkev klíčí velmi pomalu, pokud tuto část přípravy odbudete, může se stát, že nebudete mít mrkev žádnou. Plevel ji jednoduše přeroste a zahubí.
Máte zrytý a odplevelený záhon? Vytvořte hrůbky. Obvykle se dělají široké tak na dva řádky mrkve, my udělali užší – na řádek jeden. Proč, vysvětluji níže v textu. Šířka hrůbku je tak přibližně 20 cm, na výšku má každý kolem 15 cm. Horní část hrůbků srovnejte do roviny, pak si udělejte řádek (třeba úzkou hranou příhodného prkýnka) a vysejte mrkev. Pak řádky zahrňte a povrch utužte, stačí klidně dlaní ruky.
Nakonec nezapomeňte záhon přikrýt netkanou textilií – hlavně, pokud máte v sousedství kočky. Netkanka také udrží vláhu a zabrání ztrátě tepla, které záhon nasbírá z březnového slunce. Obojí je nutné – mrkev potřebuje k vyklíčení prakticky stále mírně vlhký (ale ne přemokřený) substrát. Pokud vyschne, nevyklíčí.
Dva hlavní důvody, proč pěstujeme mrkev v hrůbcích
- Prvním důvodem je pohodlí. K hrůbkům se není třeba tak ohýbat a není třeba zpracovávat půdu tak hluboko jako při pěstování klasickém. Když je hrůbek vysoký 15 cm, mají kořeny mrkve prostor dalších 15 cm k růstu ještě než se dostanou k povrchu záhonu. Pohodlnější je i pletí a sklizeň.
- Dalším důvodem je zdravotní stav mrkve. Pěstování v hrůbcích nemá ráda pochmurnatka (mrkvová moucha), která dokáže zničit záhon mrkve prakticky během několika dnů. Hrůbkovaný záhon také lépe větrá a prohřívá se, nezůstává v něm stát voda – rostliny tak mnohem méně trpí na různá houbová a bakteriální onemocnění.
A proč jsme vlastně udělali hrůbky na jeden řádek?
Až přijde čas výsadby cibule sazečky, vysadíme ji k mrkvi – pěkně na oba svahy každého hrůbku. A protože chceme cibule hodně, potřebujeme svahů hodně. A proč cibule s mrkví na jednom záhoně? Jsou to velké kamarádky. Cibule uvolňuje silice, které odpuzují pochmurnatku mrkvovou, mrkev naopak chrání cibuli před květilkou cibulovou. Je to tedy takové win-win-win řešení. Vítězi jsou mrkev, cibule i my.